Úspěšné uchovávání a prezentace hmotného i nehmotného kulturního dědictví jsou závislé na tom, jak dobře porozumíme podmínkám jeho vzniku v minulosti. Znalost těchto podmínek je podstatná i pro správnou odbornou interpretaci tohoto dědictví. Umělecké vzdělávání představuje základní úroveň, na níž se formují podmínky budoucí umělecké, uměleckořemeslné a designové tvorby.
Projekt prozkoumá tradici českého (resp. česko-německého) uměleckého vzdělávání od poloviny 19. století do konce 20. století na středních a vysokých uměleckých školách s primárním zaměřením na umělecký průmysl, užité umění a design. Ukáže, jaké koncepty, ideje a dovednosti se vyučovaly na specializovaných školách, jak byly ministerské osnovy a instrukce adaptovány a rozvíjeny konkrétními pedagogy a jak si je absolventi odnášeli do své praxe. To napomůže zpřesnění, zlepšení a inovaci uměleckohistorických interpretačních modelů a konzervačních technik.
Prozkoumá také, jakou úlohu měly tyto specifické vzdělávací tradice v rámci česko-německých a česko-slovenských kulturních vztahů při konstrukci české národní a kulturní identity. Celý projekt je složen z osmi výstupů, které budou realizovány průběžně do roku 2027.
Projekt Místa tvořivosti. Uměleckoprůmyslové vzdělávání: konstrukce identit, záchrana minulosti a design budoucnosti (DH23P03OVV061) je financován z prostředků Programu na podporu aplikovaného výzkumu v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030 (NAKI III) Ministerstva kultury ČR.
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Lada Hubatová-Vacková
Milena Bartlová, David Bláha, Klára Brůhová, Jan Čumlivski, Iva Knobloch, Valéria Kršiaková, Kateřina Kuthanová, Johana Lomová, Vojtěch Märc, Martina Pachmanová, Pavla Pauknerová, Michaela Režová, Veronika Rollová, Cyril Říha, Tereza Vernerová Volná, Jindřich Vybíral, Jan Wollner, Tomáš Zapletal
Daniel Šmíra
Studio Iteran
Jan Netušil
Martin Tharp
Jan Kovanda
