Lada Hubatová-Vacková je historička umění a kurátorka výstav zaměřených na umění a design 19. a 20. století. Vystudovala seminář dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, aktuálně působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Věnuje se mj. dějinám uměleckoprůmyslového školství a reformním metodám v evropských transnacionálních souvislostech. Je autorkou nebo spoluautorkou řady publikací, textů a výstavních projektů (výběrově např. Husákovo 3 + 1. Bytová kultura 70. let, 2007; Tiché revoluce uvnitř ornamentu. Studie z dějin uměleckého průmyslu a dekorativního umění v letech 1880–1930, 2011; Věci a slova. Umělecký průmysl, užité umění a design v české teorii a kritice 1870–1970, 2014; Václav Cigler. Design, 2015; Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu, 2016; První republika, 2018; Vila Jenny a Josefa Winternitzových. Adolf Loos, Karel Lhota, 1931–1932, 2020; Divadlo ulice. Reklama a aranžérství výkladních skříní v kontextu modernismu, 1918–1938, 2021). Za publikaci Tiché revoluce uvnitř ornamentu věnovanou experimentální povaze dekorativního umění mezi lety 1880 a 1930 byla nominována na cenu F. X. Šaldy, za stejnojmennou výstavu získala zvláštní ocenění Ceny Gloria musaealis a uznání Umělec má cenu udělované mladými tvůrci zástupcům starší generace. Stálá expozice První republika 1918–1938 realizovaná pro Národní galerii Praha, na níž autorsky spolupracovala s Annou Pravdovou a Hanou Rousovou, získala Cenu Českého výboru ICOM Gloria musaealis. Dějinám a teorii uměleckého školství se věnuje dlouhodoběji, spolueditovala mj. knihu Lada Hubatová-Vacková – Martina Pachmanová – Jitka Ressová (eds.), Zlínská umprumka (1959–2011). Od průmyslového výtvarnictví po design, Praha 2013; svými texty se podílela na knize věnované bratislavské Škole umeleckých remesiel, ze které řada progresivních pedagogů přešla v roce 1939 na brněnskou ŠUŘ: Klára Prešnajderová – Simona Bérešová – Sonia de Puineuf (eds.), Škola umeleckých remesiel, 1928–1939, Bratislava 2022; je součástí mezinárodního výzkumného týmu, který se věnuje lokálním zvláštnostem, ale i transnacionálním dějinám uměleckoprůmyslového školství. Od roku 2023 je hlavní řešitelkou grantového projektu NAKI III „Místa tvořivosti. Uměleckoprůmyslové vzdělávání: konstrukce identit, záchrana minulosti a design budoucnosti“.
