Martina Pachmanová je historička umění a kurátorka, docentka na Katedře teorie a dějin umění na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze (UMPRUM). Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a byla stipendistkou Fulbrightovy komise na Harvard University. Jako pedagožka příležitostně působila na několika zahraničních univerzitách (vč. pražské pobočky New York University in Prague, Brown University, RI, USA aj.). Ve své badatelské a kurátorské práci se soustředí především na problematiku genderu a feminismu v meziválečném a současném umění a vizuální kultuře, včetně designu. Zároveň se dlouhodobě (jakkoli nesoustavně) věnuje dějinám a teorii designu, včetně uměleckého školství – viz např. Lada Hubatová-Vacková – Martina Pachmanová – Jitka Ressová (eds.), Zlínská umprumka (1959–2011). Od průmyslového výtvarnictví po design, Praha 2013; Lada Hubatová-Vacková – Martina Pachmanová – Pavla Pečinková (eds.), Věci a slova. Umělecký průmysl, užité umění a design v české teorii a kritice 1870–1970, Praha 2014). Je editorkou a spolueditorkou řady knih a výstavních katalogů a autorkou desítek časopiseckých článků a několika knih: Věrnost v pohybu. Hovory o feminismu, dějinách a vizualitě (Praha 2001); Neznámá území českého moderního umění. Pod lupou genderu (Praha 2004); Zrození umělkyně z pěny limonády. Genderové kontexty moderní české teorie a kritiky umění (Praha 2013) – za tuto publikaci získala Cenu F. X. Šaldy. V roce 2021 vydala publikaci doprovázející stejnojmennou výstavu v Moravské galerii v Brně Civilizovaná žena. Ideál i paradox prvorepublikové vizuální kultury (Praha 2021), která byla nominována na Cenu Magnesia Litera. Kromě monografií věnovaných současným českým umělkyním, včetně například Mileny Dopitové či Eriky Bornové, publikovala rovněž několik monografií zapomenutých meziválečných umělkyň doprovázejících jejich retrospektivní výstavy: Milada Marešová: malířka nové věcnosti (Praha: Argo – Brno: Moravská galerie v Brně 2008); Madame Gali. Expresionistické dílo Marie Galimberti-Provázkové (Řevnice: Arbor vitae – Plzeň: Západočeská galerie v Plzni 2011); Vlasta Vostřebalová Fischerová (1898–1963). Mezi sociálním uměním a magickým realismem (Řevnice: Arbor Vitae – Brno: Moravská galerie v Brně 2013, spolu s Michalou Frank Barnovou); Věra Jičínská (Hradec Králové: Galerie moderního umění 2023).
